Ohrožení nejsou jen senioři

| Nezařazené

Opravdu jsme asi národem do nepohody. Umíme si pomáhat a pomáháme si. My dříve narození jsme to zažili už dvakrát – při povodních v letech 1997 a 2002. Lidé tehdy posílali oblečení, peníze, elektroniku, jezdili pomáhat do zaplavených oblastí… Jistě, nelze to moc srovnávat, rozsahem ani podstatou problému. Tehdy někteří lidé přišli o všechno, zatímco ve vedlejší nevytopené vesnici běžel život v normálních kolejích. Dnes jsme v situaci, kdy stát, samospráva a celá společnost funguje v jiném režimu, tedy všichni měníme své chování, fungujeme jinak než obvykle.

 

 

Je jasné, že co do ohrožení nákazou nemoci jsou na prvním místě senioři, ale také všichni ostatní, jejichž organismus je oslabený a obtížně by s nemocí bojoval, lidé chronicky nemocní – např. diabetici, lidé s metabolickými poruchami, s oslabenou imunitou, onkologičtí pacienti a další.

Seniory a chronicky nemocné je nutné chránit, o tom není sporu. Ale zapomíná se, že velmi ohroženou skupinou jsou také lidé se zdravotním postižením, zejména imobilní nebo velmi málo mobilní. Protože setrvávají dlouho v jedné poloze (často vleže), pro jejich plíce je to velmi náročné (lékař by to vysvětlil přesněji). Respirační onemocnění představuje pro takový organismus obrovský nápor a riziko fatálních následků se dramaticky zvyšuje… Tento člověk je tedy ohroženější než zdravý senior. Mysleme na to.

Nouzový stav ve společnosti, zavřené obchody, úřady, omezení,příkazy, zákazy… To vše je velmi náročné na lidskou psychiku. Téměř nikdo z nás už nepamatuje válečný stav, málokdo z nás zažil evakuaci, strádání, hlad… Drtivá většina z nás nemůže současnou situaci s ničím reálným srovnat. Zažíváme vše poprvé. I zde jsou senioři ohroženou skupinou. Hůře se adaptují na změny, často neovládají moderní technologie, mohou mít problém orientovat se v záplavě informací, to je všechno pravda. Nezapomínejte, prosím, ani v tomto „sociálním a psychologickém rozměru krize“ na zdravotně postižené – např. hůře komunikující, neslyšící apod. Opravdu ne každý si může zajistit pomoc sám.

Extrémně ohrožení jsou ti samostatně žijící. Nabízejme pomoc, ptejme se… Je mnoho překážek pro které si senior, ani zdravotně postižený o pomoc neřekne. Od falešné „hrdosti“, až po přecenění vlastních sil, či naopak podcenění dané situace.

Všechno zlé je k něčemu dobré. Dvě dekády od povodní se znovu potvrzuje, že jsme národem do nepohody. Umíme si pomáhat a pomáháme si. Pomáhejme si účelně. Pomáhejme těm, kteří to potřebují nejvíce.

Třeba tady #PomocSousedům:
👉 https://1url.cz/HzWiI
👉 www.pomocsousedum.cz

Anebo rovnou zazvoňte u sousedů.

PhDr. Lukáš Karnet
Předseda Jihomoravské krajské rady
osob se zdravotním postižením, radní MČ Brno – Vinohrady, člen Idealistů

Brněnský hokejový sen
S Otevřeným Brnem v územním plánu nezabloudíte!

Napsat komentář