V době bytové krize chystá město masivní výprodeje

| Nezařazené

Předchozímu vedení města se podařila důležitá věc: zastavit výprodeje městských domů. Ty započaly už v 90. letech, kdy město prodávalo byty za velmi nízké ceny. Ve své době měla privatizace bytů do rukou jejich nájemníků opodstatnění. Avšak nejpozději na začátku druhé dekády našeho století začalo být jasné, že bez bytového fondu se bytová politika jaksi nedá dělat a že v době po ukončení regulace nájmů není opodstatněné prodávat městské byty hluboko pod cenou. To byl důvod, proč se v roce 2014 šláplo na brzdu privatizačního nadšení. Město v té době začalo konečně pořádně mapovat stav svého majetku a jeho skutečnou cenu. Aktualizovaná Strategie rozvoje bydlení nabídka nové cíle v oblasti bytové politiky zaměřené na rozšiřování bytového fondu. V tomto období se rovněž rozběhly masivní a úspěšné projekty sociálního bydlení. Město konečně začalo k bytům přistupovat jinak než jen jako ke komoditě, kterou lze zpeněžit.

 

 

 

Současné vedení města v čele s ODS, která, věrná tradici prvních dvou polistopadových dekád, se rozhodla k privatizacím vrátit. V době, kdy se pro stále více lidí stává bydlení jen těžko dostupným, lze ovšem takovýto postup jen těžko obhájit. Privatizací v předchozích letech klesl podíl obecního bydlení na cca 15 % celkového bytového fondu v Brně. Těchto patnáct procent přitom tvoří hranici, pod níž by podle stávající Strategie rozvoje bydlení město nemělo jít. Tedy nemělo by pod ni jít, pokud chce zajistit bydlení alespoň pro ty skupiny, jež si samo určilo jako hodné veřejné podpory. Těmito skupinami jsou senioři, lidé se zdravotním postižením, mladé rodiny do 35 let, nízkopříjmové domácnosti a osoby v bytové nouzi. Těchto patnáct procent je tedy nezbytné minimum. Ambicí by naopak mělo být zvyšování podílu nekomerčního bytového fondu – ať už městského či družstevního, který nabídne alternativu ke komerčnímu bydlení a umožní krotit růst nájmů.

Bohužel tuto hranici se současné vedení města chystá prolomit – navíc bez toho, aby bylo jasné, kde se výprodej zastaví a kolik nemovitostí se celkem chystá do prodeje. Například na posledních zastupitelstvech největší městské části Brno-střed jsou pravidelně schvalovány prodeje vždy několika bytových domů. Naposledy se jednalo celkem o tři domy na ulicích Údolní a Veveří, o měsíc dříve zase o domy na ulicích Lidické a Jana Uhra. O velké chuti zbavovat se majetku hovoří i nedávno schválený rozpočet na rok 2020. Zde se na straně očekávaných příjmů objevuje položka 330 milionů korun z prodeje bytových domů. Dalších 259 milionů má navíc přibýt z prodeje ostatních nemovitostí. Vedle prodeje již stojících domů si tak město do budoucna podráží nohy i pro případ, že by chtělo začít pořádně stavět. Hrozí riziko, že až k tomuto rozhodnutí dospěje, díky současné reprezentaci už nebude mít kde. Jednání vedení města tak nejenže neřeší současnou krizi bydlení, ale komplikuje i případné možnosti řešení těm, kdo nastoupí po něm. Je totiž zjevné, že město musí bytovou výstavbu podporovat. Bez jeho aktivity se totiž situace v oblasti bydlení nezmění.

 

Mgr. David Oplatek

Vedoucí komunitní pracovník a zastupitel MČ Brno-střed

Opečovávaní v Brně jsou ohrožení! Kdo jim pomůže?
Bytová politika městské části je sociální politika

Napsat komentář